Koniny všude okolo koní
Stránky dvou fešáků - chovných valachů
Co nového u Lottynky? U Lottynky prakticky nového nic. Chodíme na zahradu, už jsem zvládla povláčet Rančerova kamaráda, kterýmu jsem přišla sympatická a rozhodl semne odvést domů ze zahrady. Íhahá. Ano, já vím, že jsem krásná a ve všech směrech úžasná, ale když zrovna všude číhali bubáci a já jim musela rychle utéct domů.
    To Kámoš měl se mnou lepší pořízení. Kámoška mu sice strčila vodítky určitě s nekalým úmyslem, že ho povláčim (já ji totiž znám), ale já byla zrovna ta nejhodnější kobylka z kobylek. Jinak tohle počasí i sluníčko se mi moc líbí. Máme na spásání dobrou travičku, všude sluníčko, Shadown je mooc krásnej. A já bych s ním tak chtěla hříbátko. Kámoška ale tvrrdí, že by z něj byl nervově labilní jedinec. Jak by řekl kolega Fino - je blbá. Já nejsem labilní určitě a Shadownek taky ne. Prostě - kdyby vám něco tvrdila, vůbec jí neposlouchejte. Ale třeba se někdy poštěstí a Shadown pronikne přes taje boxů a naše rande se nám povede. Uvidíme.
    Jo, pořád si myslí, že mi polezou na hřbet. Kámoš dokonce na ě zkusil vyskočit, ale když si mi lehl na hřbet, dala jsem velice jasně najevou svůj nesouhlas, tak zase raději slezl. Ale obávám se, že mě to stejně jednou nemine. I když je zatím Kámoška milosrdná a tvrdí, že jsem ještě hříbě (a to jsem prosím koňská slečna a žádný mimino!). No, na závěr dám pár fotek a slibuju, že se polepším ve psaní.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one