Koniny všude okolo koní
Stránky dvou fešáků - chovných valachů
Jako nás nechala zmoknout, čůza. V noci začalo pršet a pršelo a pršelo... Když se ráno potácela do práce, náležitě jsem na ni zařehtala, aby nás zavedla domů, ale prý, že nás zavře Kámoš až vstane. Jako zavřel. Ale ta doba, kdy jsme museli moknout! Jako nevím, co si o sobě myslí. Sama si klidně jede autem v suchu a nás nechá na mokru (a to nemluvím o tom, že snídani taky musel naservírovat Kámoš). Je to ale příjemná změna, pěkně se najíst v suchu, ze žlabu. Jen je trochu problém s tím, že nemůžu Sáru vyhánět od její hromádky, tak se na ni alespoň z boxu šklebim, aby neustále věděla, kdo to tady vede (dřív jsem to zkoušela i na Kámošku, ale byla na mne hnusná, tak jsem toho raději nechala).
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one