Koniny všude okolo koní
Stránky dvou fešáků - chovných valachů
Zjistila jsem úžasnou věc. A sice, že když se o lanko ohraníku pořádně opřu, tak nedostanu ránu, jako normálně, ale lanko povoluje a povoluje, až praskne. Úžasnej pocit, zažít svobodu v půl druhé ráno. Po chvilce se ke mě přidala i Lopa, takže jsme lítali po dvoře s ocasama nahoru a super vývrtkama. Ovšem do té doby, než přišel rozespalej Rančer. Hrozně nadával (cítím se být uražena!), pochytal nás a nacpal do boxů. Nevykydanejch! A odpoledne, když přišla Kámoška, obracela trávu a já jsm chtěla ochutnat a to lanko nebylo pod proudem.. No, takže nastalo další lítání po dvoře, než jsem byla potupně lapena a držena v ohradě, než Rančer zapojil prud (kterej se kvůli zedníkům vypíná). Kámoška se mi smála, že prej nejsem tak antielektrická, jak si myslela. Ona fakt není normální.
A pak se rozhodli, že mě budou zkoušet zapřaht (to nevim, čí to byl blbej nápad). Takže Kámoška v páskáčích (ale vždycky včas uhnula, mrcha) a Rančer s postrojema se jali na mě navěšovat všelijaký blbosti. Část jsem jich dostala, Kámoška mě vodila po ohradě a Rančer dělal zátěž na hřbet a boky. A Kámoška áchala a óchala jaká jsem hodná kobylka (to jsem vždycky, ne?). Ale fakt nevím, co z toho tolik nadělali. Vždyť to byl jen kus postroje a to, že mi to narvali na krk a na hřbet není přece žádná tragédie, ne? Nemuselo se u toho vyvíjet moc pohybu, tak nevím, co bych vyváděla...
Lotty
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one