Koniny všude okolo koní
Stránky dvou fešáků - chovných valachů
Rančer mi řekl, že jsem svině! Cítím se být naprosto uražena až do hloubi svých koňských kostí! Taková urážka! A jen proto, že jsem se prokopala vedle k Lopě do boxu a tak trochu si sedřela zadní nohy. No dobře, možná trochu víc, protože mi z toho teklo hodně krve, ale jinak to ani moc nebolelo (jsem kobylka šikovná). A on mne takhle urazí! To si budu teda pamatovat dlouho. Kámoška opět chtěla jezdit, ale opět já to nevyšlo (íhahá). Protože ve výběhu na dvoře byli hřebci a my, kobyly jsme byli v horním výběhu a jelikož je Kámoška srab a za přítomnosti Amáli na mne nevyleze, tak se sedlo opět někonalo. Za to si na mne vymyslela podraz. A sice, že prý se musím osamostatnit (taková blbost) a zvykat si na to, že budu chodit ven sama. Vzala si teda Janču, nasadila uzečku (nesnášim uzdečku!), přicvakla mne na vodítko, Janča ho přicvakla k ohlávce a musela jsem jít ven! Sama!!! Takhle mne potupně odtrhnout od stáda.Šli jsme pryč alespoň dva kilometry, což bylo opravdu hrůzostrašné. Musela jsem hlídat bubáky, do toho rát na stádo (co kdyby se náhodou ozvali) a do toho poslouchat to plkání Kámošky a Janiny, který probírali naprosté nesmysly. Po dvou kilometrech to otočili a šli jsme zpátky. No ale nejsem já chudinka kobulenka? Jsem! A tohle prý bude skoro každý den. Asi bych měla někam napsat. Tohle už je totiž týrání koní!
Vaše Lotty
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one