Koniny všude okolo koní
Stránky dvou fešáků - chovných valachů
Včera mě Rančer táhnul někam, kde jsem vůbec nikdy, ale opravdu nikdy nebyla. A zrovna to byl den, kdy všechno  žralo bílejm kobylkám nožičky. Obzvláště kanály, to byla hrůza! Chtěla jsem běžet domů, ale Rančer mě nepustil a táhnul mě dál. Ale musí se nechat, že to stálo za to. Protože když mě prohnal úzkejma vratama (opravdová hrůza!), naskytla se mým očím opravdová nádhera. Tolik prostoru. A tolik trávy! A navíc tam byla Lopa, takže nehrozilo, že tam budu úplně sama. Takže jsem pěkně nabrala obrátky a íhahá na jednu stranu a íhahá na druhou. No prostě paráda. A na závěr stačilo sklonit hlavu a ukousnout tý dobroučký travičky. Čerstvá a zelená. To vám bylo žrádlo. Mňam. Večer přišla Kámoška s Kámošem, takže domů jsem šla společně s Lopou, která šla první a statečně rozrážela všechny bubáky. V boxe kašička a Kámoš mi zvedal nohy a strašně se divil, že je zvedám krásně. Já nevim, co mu na tom přijde divnýho. Když nemá v ruce ty ohyzdný kleště a rašpli, tak je mi to úplně putna, no ne?
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one