Koniny všude okolo koní
Stránky dvou fešáků - chovných valachů
Bylo dvojí pucování. Chlupy lítali všude po ohradě. Kámoška se mi smála, že prý mám na žuchvě chomáč zimní srsti (je blbá). Vzali si na chvilku Sáru. Prý ji nutila brodit řeku (nakonec z ní slezla, převedla na ruce, a když tu přešly, stihla jí Sára lehce nakopnout koleno). A když jsme u toho kopání, když Kámoška Sáře dotahovala podbřišník, nějak se jí to nelíbilo a lehce do ní kopla. Takhle vztekat jsem se jí ještě neviděla. Lítala kolem Sáry, bušila do ní a řvala. Myslím, že si to propříště rozmyslí. Nevím, co jí to napadlo, kopat do Kámošky. Já si do ní nesmím ani kousnout.
      Když se vrátila se Sárou, chvíli si se mnou hrála, různě jsme ťapali po ohradě, ustupovali a couvali. Pak na mne hodila tu odpornou deku a na ní ještě odpornější sedlo. Chtěla jsem jí zdrhnout, ale přivázala mne k ohrdadě! Prý ať si zvykám. Jenže pak dostala ten stupidní nápad, že už jsem dlouho na sobě  neměla jezdce (no a co?!), tak si zavolala Kámoše, ten mne podržel a ta důra na mne vyhopla. Provlíkla si oba konce vodítka ohlávkou a musela jsem chodit dokola po ohradě jak blbec. Pořád vykřikovala, že prej to je jak sedět na poníkovi. Jsem uražená. Nejsem žádnej tupej poncl, ale čistokrevná, vznešená kříženka nejušlechtilejšího plemene na světě!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one