Koniny všude okolo koní
Stránky dvou fešáků - chovných valachů
Zase mne táhla můra samotnou chudinku ven. Jenže mě se prostě nechtělo. Chtěla jsem jít domů. Takže po chvilce, co mi docela důsledně domlouvala jsem skočila z polní cesty do takové louky (samozřejmě soukromá a nesmí se tam chodit) a Kámoška se naštvala. Prej, že budeme teda makat, když vymejšlim kraviny (jsem nic nevymejšlela, jen jsem chtěla jít domů). A musela jsem cválat. Dokola! Jak na nějaký blbý jízdárně. Na začátku jsem si zkusila vyhodit, co Kámoška na to, ale jen se smála, že prej nejsem divokej mustang. Pak se asi nějak líp usadila nebo co a učila mne zatáčet dokola. Jako opruz největší. Vždycky, když na mne byl vyvíjen nátlak o zatočení jiným směrem než domů, začala jsem vyhazovat, aby jí bylo jasný, že tam fakt nechci. A myslíte, že to pochopila nebo se alespoň lekla, že spadne? Ne. Vždycky jsem musela doťapat na určitej bod, kde jsme se netočili a znova. Ach jo. Nakonec usoudila, že jsme si teda dost zaběhali, a že už třeba nebudu točit domů. Jako točila jsem, ale jen trochu. Takže jsme ještě kousek prošli (aby mi prej bylo jasný, že budu poslouchat jí), a vrátila mne domů.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one