Koniny všude okolo koní
Stránky dvou fešáků - chovných valachů

Čtvrtek 18.9.2008

Íhahá. To bylo keců. Každý den. Jo, jenže v pondělí pršelo, pak jsme měli veselo, a když Kámoška viděla moje caprioly a vývrtky, tak to rovnou vzdala (no co, úplněk), a pak měla doma nějakou blbou návštěvu. A co chudinka Lottynka? Musela sedět doma. Takže jsme vyrazili až dneska. Odtrhla mne od sena (!) a musela jsem si nechat nasadit tu hnusnou deku a její milovaný sedlo. Ale bylo to fajn. Konečně jsem si mohla zaběhat. Teda, ze začátku to mohlo být fajn, kdyby Kámoška a její kondice nekulhaly někde v zadu. Chvilku jsme běželi a ona už funěla a brzdila mne, protože už prej nemůže (pche). Mno, takže jsem si to udělala po svym, trochu si popoběhla, malinko vyhodila (useděla to, můra) a už jsme letěli cvalem. Prej: Kde to má brzdu. Jaký to? Já jsem přece krásná kobylka. Jen co jsme doběhli, tak funěla jak mantinel a vypadala, že to s ní praští prej nastydlá, to jí budu tak věřit). Takže mne milostivě přenechala Rančerovi, a zatímco postávala u Hondyho, pásla ho a já musela běhat. A sama! Chudinka já! Nebohá! Takže jsem trochu řvala, ale musela jsem běhat, protože Rančer se nedal a nedal mi pokoj. Ach jo. Takže když si na mne sedla Kámoška, tak jsem měla běhání plný zuby a chtěla jsem jen žrát, což mi ta důra můra taky moc nedovolala, protože sem prý blbá a zdržuju (můžu za to, že se to s tím udidlem blbě rve?). No, ale nakonec mi namíchala kašičku. Granulky, vitamíny, soja. Mňam, mňam...
18.09.2008 20:46:25
Lena_Sawyer
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one