Koniny všude okolo koní
Stránky dvou fešáků - chovných valachů
Íhahá. Dneska jsem s Kámoškou pěkně vypekla. Myslela si, že pojede na vyjížďku s Bárou a Kofanem. Chápete to? Já a cizí kůň! Jak můžu vědět, že mě s ním nic nesežere? Že to není lama kůň, ale pořádný kůň? A mě vůbec nezajímá, že je to taky kůň. Prostě cizí kůň, jakoby koněm ani nebyl. A co z toho vyplývá? Že jsem byla s Kámoškou venku sama. Sama! Takže jsem důkladně řvala, aby mě všichni slyšeli a asi po kilometru, kdy už bylo naprosto jasné, že se domů nevátíme jsem začala poklusávat a otáčet se směrem domů. Asi deset minut jsme se s Kámoškou praly, abychom si vyjasnili, kam se půjde, když jí to očividně přestalo bavit a vrátila se se mnou na Ranč. Myslíte, že jsem pak konečně měla pokoj? Ne! Sedl na mě Rančer a našlapal mě přesně tam, kam jsem nechtěla, Kofan neKofan a musela jsem běhat. Cvalem! Když už jsem pochopila, že mě nic nesežere, mohla jsem domů. A ve středu prej musím jít s Kámoškou sama ven a budeme si ujasňovat kdo z koho. No, to jsem zvědavá, kam až dojedem. Kámoška je očividně odhodladná dojet co nejdál. Já až tak odhodlaná nejsem...
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one